Malé zásilky prověřují limity automatizovaných třídíren

Sortovací centra se potýkají s proměnou, která není na první pohled vidět v jednotlivých zásilkách. Vedle běžných krabic dnes zpracovávají lehké sáčky, válcovité výrobky i balíky nepravidelných tvarů. S rostoucím objemem e-commerce však tato rozmanitost začíná ovlivňovat výkon celých provozů.

Právě tento problém byl tématem rozhovoru Paula Hamblina s Gertem Janem Veelenturfem ze společnosti Eurosort, který vznikl na veletrhu Parcel and Post Expo v Londýně. Diskuse se zaměřila na to, zda jsou současné třídicí systémy schopné zvládnout budoucí objemy, když byly mnohé z nich navrženy pro standardnější formáty.

Když automatizace narazí na variabilitu

Rozdílné rozměry a tvary mohou komplikovat podávání zásilek, jejich identifikaci, směrování i výstup ze sorterů. Provozovatel proto nemůže automaticky předpokládat, že další stupeň automatizace odstraní každé úzké místo. Pokud zařízení neodpovídá charakteru příchozího toku, může být výsledkem jen přesun problému do další části linky.

Význam automatizace se proto mění. Nejde pouze o nahrazení ruční práce, ale také o to, aby stávající provoz a jeho pracovníci zvládli výrazně vyšší objem. Tlak na takové řešení roste s cenou skladových a provozních prostor i s obtížnějším získáváním pracovníků. Vyšší průchodnost na stejné ploše může být pro logistické firmy praktičtější než další rozšiřování budov.

Vývoj podávání a výstupních zón

Výhled na příštích pět let zahrnuje robotizované podávání zásilek i stále automatizovanější výstupy sorterů. Tyto prvky by měly pomoci provozům pracovat s širším spektrem balíků a současně omezit potřebu manuálních zásahů.

Pro průmyslové podniky z toho plyne důležitý investiční závěr: při výběru technologie je třeba posuzovat skutečnou variabilitu zásilek, nikoli jen udávanou rychlost linky. Odolnost vůči změnám formátu bude stejně důležitá jako samotný výkon.