Výpadky AIS mění provoz tankerů v Hormuzu

Vývoz ropy přes Hormuzský průliv pokračuje i po útocích na jednotlivá plavidla. Tankery však mění způsob provozu: vypínají automatický identifikační systém AIS, plují v konvojích a využívají překládky mezi loděmi, aby zkrátily pobyt v nejrizikovější části trasy.

Pro námořní operátory to znamená, že veřejně dostupná data už neposkytují spolehlivý obraz provozu. Od 16. do 23. září bylo zachyceno 55 tranzitů s aktivním AIS, přibližně o 94 % méně než před konfliktem, kdy se týdně registrovalo asi 910 pohybů. Nízké číslo ale nemusí znamenat stejně nízký skutečný provoz: lodě mohou své vysílače vypínat záměrně.

Překládky rozdělují cestu na více etap

Nový model připomíná kyvadlovou přepravu. Velké ropné tankery vplouvají do Perského zálivu bez aktivního sledování, v Ománském zálivu předají náklad jiné lodi a následně se vracejí přes průliv. Ropa může být poté rozdělena mezi tankery typu Suezmax pro další přepravu. Počet plavidel procházejících exponovaným úsekem se tím snižuje, současně však přibývá předávacích operací a míst, kde může vzniknout informační mezera.

Mezi 20. a 22. zářím prošlo průlivem podle odhadů 26,72 milionu barelů ropy. Zhruba dvě třetiny byly následně přesunuty prostřednictvím překládky mezi loděmi. Třídenní objem odpovídal přibližně 8,9 milionu barelů denně, šlo však o vrchol spojený s průjezdem konvoje, nikoli o potvrzené dlouhodobé tempo.

Provozní software pracuje s neúplným obrazem

Írán požaduje využívání severního koridoru ve svých teritoriálních vodách. Větší objemy saúdské, irácké a kuvajtské ropy spolu s částí exportu ze Spojených arabských emirátů míří jižním koridorem, který podporují americké letecké obranné a námořní kapacity.

Saúdské nakládky z terminálů v Perském zálivu se v prvních 27 dnech září zvýšily na odhadovaných 3,9 milionu barelů denně. Sledované zásilky směřovaly hlavně do Číny a Indie; část nákladu byla předávána u Fudžajry a Ománu.

Evropští provozovatelé tak musí při plánování plaveb, pojištění, kontroly nákladu a dostupnosti tankerů počítat s menší datovou jistotou. Automatizované systémy obtížně rozlišují mezi úmyslným výpadkem AIS, zpožděním a technickým problémem. Další útok by mohl rychle změnit trasy, kapacitu i riziko pro dodávky paliv.